Reakce rektora AAU na článek Kristiny Cirokové s názvem “Oslabuje to důvěru”

Aau_street_view_1 (1) (2) (1)

Vážená paní redaktorko a vážená redakční rado,

v článku „Oslabuje to důvěru.” Soukromá škola získala akreditaci přes odpor odborníků, který vyšel na Seznam Zprávách dne 18. 9. 2025, byly uvedeny informace, jež považuji za věcně nesprávné a zavádějící. Článek zpochybňuje nezávislost Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (dále NAÚ) na příkladu udělení akreditace Anglo-americké vysoké škole (dále AAU) pro bakalářský studijní program psychologie.

Důrazně se ohrazuji proti nepravdivým a neúplným tvrzením v tomto článku, která poškozují nejen její dobré jméno, ale i důvěru v celý systém vysokého školství. Po redakci Seznam Zpráv proto žádám stažení nebo opravu článku.

V tomto dopise v zájmu korektní a informované debaty uvádím klíčové skutečnosti na pravou míru. Zároveň chci upozornit na potřebu elementární novinářské etiky a úcty, která by měla být samozřejmostí – ať už jde o férové zacházení s argumenty, nebo o přesné uvádění akademických titulů všech osob citovaných v odborné diskusi.

Problém akreditací studijních programů psychologie obecně

Článek vyvolává dojem, že Národní akreditační úřad (NAÚ) v posledních letech „rychle” a „ve velkém množství” uděluje akreditace psychologickým programům, což má údajně ohrožovat kvalitu vzdělávání. Tato tvrzení, opírající se o vyjádření předsedkyně Sdružení kateder psychologie ČR, doc. Ireny Smetáčkové, neodpovídají skutečnosti. Fakta:

  • Počet akreditací klesá, nikoli stoupá.

Od svého založení udělil NAÚ celkem 35 akreditací v oblasti vzdělávání psychologie, z toho 29 v letech 2018-2021 a pouze 6 v období 2022-2025.

  • Nové školy přibyly jen výjimečně.

V letech 2018–2021 získalo akreditaci v oblasti vzdělávání psychologie 7 různých škol, v letech 2022-2025 jen 3 nové školy. Tvrzení o ,„velkém množství rychle udělovaných akreditací” je tedy v rozporu s veřejně dostupnými údaji. Faktickému stavu neodpovídá ani deklarované velké množství, ani rychlost.

  • Soukromé školy reagují na společenskou potřebu.

Konstruování nepravdivého narativu o „velkém množství rychle udělovaných akreditací” stojí v ostrém kontrastu s realitou. Česká republika se dlouhodobě potýká s kritickým nedostatkem psychologů, a i přesto byly mezi lety 2022-2025 uděleny akreditace pouze třem novým školám. Ministerstvo školství vyčlenilo v tomto akademickém roce pro psychologické obory na veřejných vysokých školách dodatečných 20 milionů korun, aby mohla být zvýšena studijní kapacita o 175 studentů, což znamená náklad na každého přijatého studenta ve výši 114 286 Kč zaplacený ze státního rozpočtu. Tato částka je vyšší než školné na většině soukromých vysokých škol v ČR, což na veřejných vysokých školách přispívá k vytváření příznivých podmínek pro rozvoj studijních programů v oboru psychologie. Oproti tomu soukromé vysoké školy nedostávají ze státního rozpočtu nic, a přece to byly ony, kdo se v uplynulých 3 letech snažil pozitivně reagovat na společenskou poptávku a předložil žádosti o akreditaci psychologických programů a zvýšil počet studentů psychologie v ČR.

K procesu akreditace psychologie na AAU

Článek zavádějícím způsobem popisuje průběh akreditačního řízení bakalářského studijního programu Psychologie na AAU. Opakovaně tvrdí, že Anglo-americká vysoká škola (AAU) získala akreditaci „přes odpor odborníků” nebo „přes odpor hodnotící komise”. Tato formulace je nepřesná a neuvádí celý kontext. Fakta:

  • Negativní stanovisko se týkalo pouze první verze žádosti.

Hodnoticí komise vydala nesouhlasné stanovisko pouze k první verzi akreditační žádosti. AAU poté postupovala plně v souladu s doporučeními a zodpovědně: požádala o prodloužení lhůty na přepracování, připomínky komise do žádosti důsledně zapracovala a v akreditačním spisu provedla zásadní změny.

  • K přepracované žádosti už negativní stanovisko vydáno nebylo.

Upravenou žádost podala AAU 23. dubna 2025, v souladu se zákonem o vysokých školách. Autorka článku nezmínila, že k této žádosti již komise nesdělila negativní stanovisko. AAU přitom otevřeně poskytla všechny informace a nabízela redakci Seznam Zprávy prostřednictvím paní redaktorky Cirokové plnou součinnost.

  • Rozhodnutí Rady NAÚ bylo standardní a jednomyslné.

Na zasedání Rady NAÚ dne 15. května 2025 byla na základě přepracované žádosti akreditace AAU udělena jednomyslně, a to s podmínkou kontrolní zprávy po dvou letech.

Jmenování předsedy NAÚ

Autorka článku dává do souvislosti udělení akreditace studijního programu Psychologie na AAU a jmenování nového předsedy Národního akreditačního úřadu (NAÚ). Skutečný časový sled událostí je však zcela odlišný. Autorkou zvolený rámec působí zavádějícím dojmem a lze jej považovat za porušení základních pravidel novinářské etiky, která vyžadují přesnost a úplnost informací. Fakta:

  • Akreditace byla udělena ještě před nástupem nového předsedy.

Přepracovaná žádost AAU byla schválena na zasedání Rady NAÚ dne 15. května 2025.

  • Nový předseda nastoupil až o měsíc a půl později.

Jaroslav Miller byl vládou jmenován 21. května 2025, avšak do funkce předsedy NAÚ nastoupil až 1. července 2025. Mezi schválením akreditace a jeho nástupem tak uplynulo šest týdnů.

  • Došlo k systémové změně celého úřadu.

K 1. červenci 2025 vstoupila v platnost novela zákona o vysokých školách, která znamenala zánik původního NAÚ a vznik zcela nového NAÚ s novým personálním obsazením. Článek tento kontext opomíjí a vytváří tak mylný dojem, že jmenování předsedy mělo přímou souvislost s rozhodnutím o akreditaci AAU, což není pravda.

Odborný garant a personální zabezpečení programu Psychologie na AAU

Autorka označuje garantku programu za „překvapivého odborného garanta” a implicitně tím zpochybňuje kvalitu personálního zabezpečení programu i samotnou odbornou způsobilost garantky. Článek neuvádí akademické tituly garantky a tím vytváří nevyvážený a zavádějící obraz. Taková selektivní prezentace, v kontrastu s důsledným uváděním akademických hodností u doc. Smetáčkové, snižuje důvěryhodnost informování a působí dehonestujícím dojmem nejen vůči konkrétní osobě, ale i vůči celému studijnímu programu Psychologie na AAU. Fakta:

  • Garantkou studijního bakalářského programu Psychologie se po přepracování žádosti o akreditaci stala doc. PhDr. Gabriela Málková, Ph.D. Do své funkce byla jmenována řádně a v souladu s akreditačními standardy. Od srpna 2025 působí na AAU na plný pracovní úvazek s pracovní smlouvou na dobu neurčitou.
  • Doc. Málková je uznávanou odbornicí v oblasti kognitivně orientované vývojové psychologie, psychologické diagnostiky a pedagogické psychologie s více než dvacetiletou akademickou, vědeckou i profesní zkušeností v oboru psychologie. Svou rozsáhlou zkušeností na všech stupních výuky v oboru psychologie (od bakalářského po doktorské), vědeckou a publikační činností, grantovými aktivitami, ale především rozsáhlými zkušenostmi v oblasti vedení, řízení a správy univerzitních týmů představuje záruku kvalitní profesionální garance a rozvoje programu. V kontextu dříve zmíněného problému nedostatku profesionálů v praxi je na místě uvést, že doc. Málková v minulosti akreditovala a garantovala magisterský studijní program v oboru psychologie na FHS UK Praha a podílela se tvorbě magisterského studijního programu Speciální pedagogika Pedagogické fakulty JU v Českých Budějovicích, který také garantovala.
  • Pod vedením doc. Málkové AAU posílila personální úroveň studijního programu o další odborníky s odpovídající vědeckou, pedagogickou a profesní praxí relevantní pro psychologii a sestavila mezinárodní tým zkušených akademiků. Personální zabezpečení programu bylo Radou NAÚ shledáno jako plně vyhovující.

Tvrzení o ,překvapivém garantovi’ je proto nepravdivé a neuctivé – přehlíží jak odbornou kvalifikaci garantky, tak skutečnost, že personální zajištění programu bylo Radou NAÚ vyhodnoceno jako plně vyhovující.

Personální zabezpečení výuky psychologie na vysokých školách

Článek cituje předsedkyni Sdružení kateder psychologie ČR, doc. Irenu Smetáčkovou, podle níž soukromé univerzity,,přebírají” pedagogy z veřejných škol, což údajně působí problémy. Akademici pak prý náhle ukončují své úvazky nebo působí na více pracovištích, což není optimální pro jejich profesní identitu ani pracovní zátěž. Fakta:

  • Mobilita akademiků je běžná a žádoucí. Přechody mezi institucemi jsou součástí akademického života v ČR i v zahraničí. V západních akademických institucích nejvyšší kvality bezvýhradně vyžadované. Prezentovat je jako problém ukazuje na naprosté nepochopení reality akademického světa autorkou článku. Pokud by byla mobilita omezována, znamenalo by to podporu akademického inbreedingu, velkého nešvaru, s nímž se stále potýká české vysoké školství a v tomto aspektu silně zaostává za Západem.
  • Skutečným problémem je nedostatečná příprava akademických kapacit ve veřejném sektoru. Pouze veřejné vysoké školy disponují v oboru psychologie akreditacemi pro doktorská studia a oprávněním k habilitačním a profesorským jmenovacím řízením. Přesto se přípravě budoucích akademiků věnuje jen omezená pozornost. Habilitační a jmenovací řízení probíhají pomalu, často v zatuchlých podmínkách akademického inbreedingu, a pracoviště ne vždy vytvářejí optimální podmínky pro kariérní růst. Důsledkem je trvalý deficit docentů a extrémní nedostatek profesorů psychologie, který zatěžuje celý systém.

Implicitní obviňování soukromých vysokých škol z „přebírání” pedagogů je nekorektní a odvádí pozornost od skutečné příčiny problému – dlouhodobého selhávání veřejného sektoru při přípravě nových akademických kapacit. Ve výsledku na tuto rétoriku doplácejí studenti i lidé, kteří potřebují dostupné psychologické služby.

Role Sdružení kateder psychologie ČR

Článek se intenzivně opírá o vyjádření doc. Smetáčkové, současné předsedkyně Sdružení kateder psychologie ČR (SKP), a označuje SKP za „profesní sdružení”. Ve skutečnosti jde ale podle jeho vlastních stanov o “neformální platformu pro meziuniverzitní spolupráci a výměnu odborných postojü” (https://www.skpcr.cz/). Je proto zavádějící prezentovat stanoviska předsedkyně SKP jako oficiální autoritu psychologické profese, neboť v případě SKP nejde o profesní organizaci, ale o zájmovou platformu univerzitních pracovišť.

Výjimečnost a mezinárodní postavení AAU

Článek se zaměřuje na kritické hlasy na stranu soukromých vysokých škol, ale zcela opomíjí zásadní skutečnosti, které dokládají výjimečné postavení AAU v českém kontextu. Fakta:

  • AAU má dvojí institucionální akreditaci. Program Psychologie je akreditován nejen v České republice, ale i v USA. AAU disponuje prestižní akreditací WASC (Western Association of Schools and Colleges University Commission), kterou uznává americké federální ministerstvo školství. Stejnou akreditaci mají třeba Stanford University, která je v aktuálním globálním univerzitním žebříčku QS World University Rankings na 3. místě, nebo University of California, Berkeley, která se nachází na 17. místě, a mnoho dalších vysokých škol ve Spojených státech, zatímco nejlépe hodnocená česká Univerzita Karlova je až na 265. místě.
  • AAU přitahuje mezinárodní studenty. V bakalářském programu Psychologie tvoří více než dvě třetiny studentů cizinci – z toho polovina pochází ze Spojených států a polovina z dalších zemí světa.
  • AAU přináší významný ekonomický i společenský přínos. Studenti AAU nejen hradí školné, jehož výše odpovídá státní dotaci na jednoho studenta psychologie na veřejné škole, ale také tráví v Praze minimálně tři roky, během nichž zde vedle studia bydlí, stravují se, baví se a utrácejí. Představují tak přímý přínos státnímu rozpočtu, ale i příklad exportu české vzdělanosti, tj. statku s vysokou přidanou hodnotou do mnoha zemí světa (v případě AAU do více než 70), včetně těch nejvyspělejších.

Zamlčení těchto skutečností výrazně zkresluje obraz AAU. Namísto zdůraznění přínosu, který tato vysoká škola představuje jak pro českou společnost, tak pro mezinárodní prestiž českého vysokého školství, článek budí dojem vzbuzující pochybnosti a skandál.

Závěrem

Nepřesný a účelově zarámovaný text redaktorky Cirokové nahrává názorům těch, kteří se obávají konkurence. Jejich protekcionismus, jehož škodlivost pro společnost popsal již v roce 1776 Adam Smith v díle Bohatstvi národů, a nekalé cechovní praktiky dopadají nejen na studenty, jimž se následně nabízí méně studijních míst a v horší kvalitě, ale na všechny ty, kteří marně čekají na dostupnou psychologickou pomoc. Přestože se o kritickém nedostatku psychologů ví nejméně dvě desetiletí, reakce veřejných institucí zůstává nedostatečná.

Debata o akreditacích a kvalitě výuky psychologie musí být vedena věcně, s respektem k faktům a s elementární akademickou etikou. Nepřipusťme proto, aby zkreslené informace a protekcionistické postoje deformovaly veřejnou diskusi, oslabovaly důvěru v akademický systém a dehonestovaly kvalitu studia psychologie v České republice.

Z těchto důvodů žádám redakci Seznam Zpráv, aby článek „Oslabuje to důvěru.” Soukromá škola získala akreditaci přes odpor odborníků stáhla nebo jej přepracovala tak, aby neobsahoval nepravdivá a zavádějící tvrzení a neporušoval novinářskou etiku.

doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc.

V Praze 2. 10. 2025