Seminář z historie a filozofie

Christopher Cowley, "Charakter a výmluvy

Obvykle, když někoho činíme za něco odpovědným (tj. obviňujeme ho), předpokládáme, že měl dostatek svobody, aby se dané věci vyhnul. Na druhou stranu, pokud byla jejich svoboda omezena, pak by to mohli nabídnout jako výmluvu, aby se zbavili viny. Když tedy moje kamarádka přijde pozdě na schůzku, jsem naštvaný; když se však dostaví, vysvětlí, že byla špatná doprava, a tak nebyla svobodná, aby přišla včas. (A její telefon nebyl nabitý.)

Charakter člověka je soubor dispozic myslet, cítit a jednat určitým způsobem. To zní, jako by to mohlo omezovat svobodu dané osoby, a pokud ano, pak to může sloužit jako záminka k odvrácení viny. To je však protimluv: představte si člena ochranky, který tvrdí, že byl "omezen" svým charakterem (tj. svou zbabělostí), a při přepadení banky utekl. Obvykle neváháme obviňovat lidi z jejich zbabělosti nebo alespoň z toho, že nedokázali potlačit své zbabělé pudy. Může tedy moje postava někdy sloužit jako omluva?

Christopher Cowley je kanadský filozof, který v současné době působí na katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především etikou a filozofií práva.