Anita Hansen Hrubešová

2017 Absolventka
Bakalářské studium International Relations, magisterské studium Business and Law in International Markets

Vychutnejte si rozhovor o její společnosti, zkušenostech ze studia na AAVŠ, životních lekcích, které získala, a radách pro ambiciózní studenty, jako jste vy. 

Co jste studovala na AAU?
V roce 2015 jsem získala bakalářský titul programu International Relations a v roce 2017 magisterský titul Business and Law in International Markets.

Odkud pocházíte a kde jste v posledních letech žila?
Pocházím z Brna a v posledních letech jsem žila v San Franciscu v USA, Petrohradě v Rusku, Čchang-ša v Číně a samozřejmě v Praze! Prahu miluji.

Který vyučující AAU měl na vás zvláštní vliv a proč??
Několik profesorů patřilo k mým oblíbeným, mezi nimi například Dana Hague, Anthony Marais, William Eddleston, Milada Polisenska, Radka MacGregor. Všichni na mě zapůsobili, ale asi nejvíc Radka MacGregor. Líbila se mi její osobnost a názory na mnoho otázek a byla pro mě příkladem ženy s působivou kariérou a znalostmi, několika dětmi a skvělým smyslem pro humor!

Proč jste si vybral právě AAU?
Chtěla jsem univerzitu s osobním přístupem, kde bych mohla komunikovat se studenty a profesory a kde by prostředí nebylo chladné a anonymní. Hledala jsem zajímavé předměty, rozmanitost spolužáků a profesorů a možnosti navazování kontaktů. Kampusy AAU (staré i nové) byly skvělým bonusem!

Co byste řekla někomu, kdo si není jistý studiem v zahraničí?
Kdyby bylo nejhůř, vždycky se můžete vrátit domů. Tak to prostě zkuste. Přibalte si na prvních pár týdnů spoustu jídla z domova! 

Co cenného jste se naučila mimo výuku na AAU?
Naučila jsem se trochu rusky! Také jsem se naučila, že přátelská tvář má dlouhý dosah - tak jsem se seznámila se svou budoucí družičkou na AAU. Usměvavé a veselé tváře způsobí, že se noví studenti cítí vítáni a příšerná zkouška není tak hrozná.

Jaký je váš největší dosavadní úspěch?
Mít dvě zdravé děti a rodinu kolem sebe. Klišé? Ano. Pravda? Rozhodně! Pokud mluvíme o profesi, pak jsem hrdá na to, že můj obraz byl vystaven na Pražském hradě a že jsem z ničeho vybudovala špičkovou kaligrafickou agenturu, a to v cizí zemi s nepatrnou investicí, kde takové "odvětví" nemělo příliš velkou tradici.

Kdybyste měla možnost přednášet na konferenci TED, o čem byste mluvila??
Mohla bych například mít dvě přednášky: "Hraj roli, dokud se nestane skutečností“, nebo "(Téměř) všechno se děje z nějakého důvodu".

Když víte, co víte nyní, co byste si poradila, když jste právě absolvovala AAU? Jakou radu byste dala současným studentům?
Jdi si pro ten lékařský titul, dokud jsi ještě zvyklý na studijní rutinu. Nestěhuj se do Dánska v říjnu (Trochu chladno)!

Jakou lekci jste si odnesli a rádi byste se o ni podělili s ostatními?
Všichni se starají o čas, ale čas se nestará o nikoho. Věnujte čas svým rodičům a prarodičům a poslouchejte jejich příběhy, i kdyby to bylo po sté - v dětství slyšeli všechny vaše příběhy stokrát. Fotografujte, ptejte se a odpovědi si zapisujte. Požádejte rodinu a přátele, aby vám napsali vzkazy a pohlednice nebo nakreslili obrázek. Jednou si jich budete vážit jako vzácných vzpomínek.

Řekněte nám něco o sobě nebo o svém koníčku.
Ve svém srdci jsem velmi moravská. Ráda pracuji na zahradě, setkávám se s přáteli ve vinném sklípku, hostím je spoustou jídla a při živé cimbálové muzice si společně zazpíváme a zatancujeme. Vlastně jsem se před odjezdem učila hrát na cimbál, protože mě to moc bavilo, ale pak jsem ve Skandinávii nesehnala žádné učitele, ale pár písniček ještě umím.

Kdybyste mohla vymyslet nějakou aplikaci, jaká by to byla a proč?
Možná projektor scénářů? Představuji si, že by to bylo jako v těch videohrách, kde si můžete vybrat z několika možností scénáře a každá vede k jinému výsledku. Tato aplikace by vám řekla, jak bude váš život vypadat za pět, deset nebo třicet let, pokud půjdete na tuhle vysokou školu, vezmete si tohohle člověka, přestěhujete se na tohle místo nebo do téhle oblasti... Byla by to simulace skutečného života. Na rozdíl od reality vám však tato aplikace umožňuje začít znovu a znovu.

Na závěr rozhovoru se s námi vydejte do vzpomínek a povězte nám o své pracovní zkušenosti, na kterou nikdy nezapomenete.
Po nějaké době práce v Praze jsem se přestěhovala do Changsha v Číně, kde jsem potkala svého manžela, který je Dán/Taiwanec a se kterým jsem se později přestěhovala do Dánska, kde jsem založila firmu Copenhagen Calligraphy. Příběh, který zapříčinil tento sled událostí, začal, když jsem pracovala na konferenci pro rodinu Lobkowiczů.

Konference byla obrovskou událostí (více než 400 generálních ředitelů) s různorodým, mezinárodním týmem pod přímým vedením knížete Williama Lobkowicze Jr. Tým byl velmi milý, William byl skvělým vůdcem, plány a místa konání byly velkolepé a hosté naprosto okouzleni Českou republikou. Naučila jsem se tam a uplatnila mnoho lekcí diplomatického protokolu a etikety - kéž by to všechno trvalo déle!

Především jsme pomáhali plánovat akce a zajišťovat jejich hladký průběh, například jsme se podíleli na prohlídce Rezidence primátora hlavního města Prahy s bývalým primátorem panem Kaslem. Před samotnou prohlídkou nás čekal několikachodový oběd v jednom z nejlepších pražských hotelů. Nějak se stalo, že měli trochu málo personálu, takže naši hosté dlouho čekali na jídlo a celý program se zpožďoval. Viděla jsem, jak jsou manažer a číšníci vystresovaní, a tak jsem se rozhodla přijímat objednávky a servírovat jídlo s nimi. Když jsme skončili s prohlídkou rezidence, dali jsme si šampaňské a v tu chvíli se hosté - 60 generálních ředitelů a jejich manželky - rozhodli připít mně - "za záchranu dne". Velmi mě to dojalo! Bylo to úžasné gesto a s některými z hostů jsem stále v kontaktu. 

Od té doby si na mě personál několik let při každé návštěvě hotelu vzpomněl a dostala jsem kávu na účet podniku. Důležitější však bylo, že tato zkušenost a vynalézavost zapůsobila na samotnou rodinu Lobkowiczů i na další dvojici účastníků, kteří mi později nabídli strategickou pozici ve své společnosti v Číně.