Rozhovor se Sørenem Kelstrupem, velvyslancem Dánska v České republice

V úterý 22. října 2024, Søren Kelstrup, velvyslanec Dánska v České republice, navštívil AAU v rámci univerzitního cyklu Setkání s velvyslancem, aby diskutoval o diplomatických tradicích Dánska, jeho roli v současných světových záležitostech a výzvách, kterým čelí na regionální i mezinárodní scéně.

Kelstrup pracuje v dánské zahraniční službě od roku 1992 a od roku 2021 působí jako velvyslanec v České republice. Během své kariéry stál v čele dánských zahraničněpolitických iniciativ a významně se podílel na orientaci ve složitých mezinárodních vztazích. Jeho přednáška nabídla hlubší pochopení historie a strategických priorit jeho země, jejího přínosu k mezinárodní spolupráci a postoje k naléhavým globálním otázkám.

Po jeho přednášce a sekci otázek a odpovědí, během níž mohli účastníci přímo komunikovat s velvyslancem, se s ním jeho excelence sešla k rozhovoru, aby s ním probrala jeho názory na to, jak se mohou začínající diplomaté co nejlépe připravit na svou budoucnost, a aby se dále zabývala úlohou Dánska a EU na mezinárodní scéně. Následuje mírně zkrácený přepis tohoto rozhovoru.

Tazatel (INT): Dobré odpoledne všem. Jmenuji se Giacomo Piffanelli, jsem studentem třetího ročníku na Škola mezinárodních vztahů a diplomacie Dnes jsem tu s Jeho Excelencí Sørenem Kelstrupem, který je nyní zástupcem Dánska v České republice. Děkuji vám, pane velvyslanče, že jste dnes přišel. 

Søren Kelstrup (SK): Děkujeme za pozvání. 

INT: Vzhledem k vedoucímu postavení Dánska v globálních otázkách, jako jsou ty, které jste zmínil dříve - změna klimatu, lidská práva a mezinárodní obchod - jak by podle vás měli mladí lidé vzhlížet k vedení vaší země?

SK: Myslím si, že naše země se snaží hrát svou roli v tom, co považujeme za nejlepší cestu vpřed pro celý svět, což je spolupráce, vzájemné porozumění a konstruktivní příspěvek k pokroku v politice, hospodářství a změně klimatu. Takže když se mě ptáte, co se mohou ostatní země naučit, myslím, že všechny země se mohou ze svého pohledu aktivně podílet na podpoře míru a spolupráce ve světě.

A budou existovat různé zájmy. Pokud se budeme zabývat ekologickým přechodem, moje země má jeden přístup, jiné země budou mít jiné přístupy. Ale pokud se všichni zapojíme, najdeme potřebné kompromisy a nezbytnou cestu vpřed. 

INT: Je zřejmé, že důležitou roli hrají diplomaté. Jaké dovednosti by měl diplomat mít, aby tohoto důležitého cíle dosáhl? 

SK: Myslím, že dovednosti diplomata jsou především zvědavost a zájem o podstatu a respekt k jiným lidem, k jiným pohledům na svět a schopnost komunikovat i o obtížných otázkách. Diplomaté jsou z definice lidé, kteří spolu dokážou mluvit, i když mají velmi odlišné názory. Je velmi vzácné, abyste přerušili diplomatické vztahy - dokonce i země, které mají velké neshody, jako je právě teď moje země a Rusko, udržují diplomatické vztahy, aby spolu mohly mluvit.

Mám kolegu z dánského ministerstva v Moskvě a v Dánsku je také ruský velvyslanec. V těchto dnech se rozhodně v mnoha věcech neshodneme. Ale přesto si myslím, že [důležitou] dovedností je také umět mluvit se svými nepřáteli, abych tak řekl, nebo protivníky, o velmi obtížných tématech. 

INT: [Řekli byste, že] je to také užitečná strategie, jak se naučit spolupracovat s lidmi z různých prostředí? 

SK: Ano, myslím si, že čím více budete chápat a poznávat různé kultury a navštěvovat různé země, tím méně se budete bát změn a otevírat vlastní perspektivu, tím více budete schopni vést skutečnou diskusi z očí do očí s lidmi, se kterými potřebujete řešit problémy.

Takže si myslím, že v dnešním světě, kde podle mého názoru roste nedůvěra mezi národy, mezi zeměmi, ale i mezi lidmi uvnitř zemí, kde roste nedůvěra, dezinformace a předsudky, si myslím, že je nesmírně důležité věnovat se ještě více této práci, snažit se porozumět jiným kulturám, setkávat se s lidmi z jiných kultur a být otevřený jejich pohledu na svět.

INT: Je také důležitý přístup, který by studenti měli mít, pokud se chtějí věnovat tomuto druhu kariéry? 

SK: Myslím, že ano. Myslím, že alespoň v mé zemi je považováno za výhodu, pokud máte zkušenosti ze zahraničního studia. Proto je podporováno, finančně podporováno, politicky podporováno, aby mladí lidé v rámci svého rozvoje při studiu vyjížděli studovat i do zahraničí, do jiných zemí. 

INT: Myslíte si, že dialog a jednání jsou vždy nejlepší cestou k dohodě?

SK: Já rozhodně ano. Myslím, že čím méně toho o člověku, se kterým komunikujete, víte, tím náchylnější budete k rozvoji špatných stránek vztahu. Myslím, že byste se místo toho měli vždycky dívat na společné rysy lidí. Snažte se najít oblasti, ve kterých máte stejné zájmy nebo stejné hodnoty... Najděte společné rysy toho, čeho chcete v životě dosáhnout, jak chcete, aby svět vypadal. A... alespoň myslím, že v 99% situacích zjistíte, že můžete vycházet ze stejného předpokladu: že oba chcete mír a oba chcete to nejlepší pro svou rodinu a své blízké. A oba chcete rozvoj, hospodářský pokrok a bezpečný svět.

INT: [Vzhledem k imperialistické zahraniční politice mnoha evropských zemí v průběhu dějin, jak se mohou tyto země nyní zapojit do světových záležitostí produktivním a respektujícím způsobem?] 

SK: To už je naštěstí za námi. Britové mají stále Commonwealth a Dánsko má stále království o třech částech, ale imperialismus jako takový skončil. Dnes žijeme ve světě..., kde by se země měly samy rozhodovat, do jakých aliancí, organizací chtějí patřit, a kde by lidé měli demokraticky rozhodovat o tom, jakým směrem se má země ubírat. Z evropského hlediska si tedy myslím, že jsme na správné cestě, a to, co musíme jako Evropa udělat, je mluvit jedním hlasem. 

Pokud chceme být slyšet ve světě, kde se Čína a USA právě teď vzdalují Evropě, protože mají rychlejší hospodářský růst, rychleji se rozvíjí udržitelnost, protože investují, podporují a dotují průmyslový rozvoj, pokud tam chceme mít vliv, musíme v Evropě mluvit jedním hlasem a dohodnout se na věcech v Evropě. A to se nám, myslím, docela daří. 

Důležité je, abychom z každé krize vždy vyšli silnější. A Evropa z ní v historii vyšla silnější. Když jsme v 80. letech zažili hospodářskou krizi, měli jsme díky tomu vnitřní trh. A to byl pro Evropu obrovský přínos. Když jsme měli krizi Covidu, nezapomeňte, že to byli evropští, spíše turečtí přistěhovalci do Německa, ale byl to tým evropských vědců, který to vytvořil. Dosáhli průlomu a COVID byl pak dalším příkladem toho, že v Evropě jsme vždycky silnější. Věřím, že se nám to podaří i tentokrát. 

INT: A věříte také, že je to možné, aniž byste zůstali pod americkým deštníkem? 

SK: To je dobrá otázka, protože nás v blízké budoucnosti čekají prezidentské volby v USA. A zajímalo by mě, zda Harris i Trump mohou být americkými prezidenty, kteří se budou chtít více zaměřit na Asii než na Evropu. Takže Evropa si musí zvyknout na to, že se bude starat ve vysoké míře o svou vlastní bezpečnost a nebude jen očekávat, že se o ni postarají Američané. Musíme investovat do našeho obranného průmyslu. Musíme investovat do posílení armády a převzít větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost. 

INT: Myslíte si, že... by se evropská zahraniční politika měla přizpůsobit a začít se více orientovat na euroasijskou perspektivu než na striktně západní?

SK: Pokud jde o USA, myslím, že bychom se měli ze všech sil snažit udržet jednotu s USA, protože USA jsou stále velmocí, která bude vojensky rozhodujícím hráčem pro naši bezpečnost, ale také ekonomicky a demokraticky, přítelem a spojencem v podpoře mírového rozvoje s hodnotami, které my v Evropě podporujeme - demokracie, lidská práva, všechny tyto věci - a které jsou nyní ohroženy.

A když se ptáte na Čínu, myslím si, že Čína není jen ekonomickým konkurentem, ale také systémovým soupeřem, což ukazuje jiný způsob vývoje společnosti s autoritativnějším přístupem k věcem, nikoliv demokratickým, s menším respektem k lidským právům a hodnotám. Takže v tomto smyslu, alespoň pro nejbližší budoucnost, to nikdy nemůže být přátelská soutěž s Čínou. Bude to tvrdá ekonomická soutěž, abychom si dokázali udržet sílu, zajistit vlastní bezpečnost, vlastní hodnoty, ale také, možná v příštích letech, tvrdší politický boj, protože Čína je strategický soupeř, který nechce, aby demokracie byla převládajícím modelem ve světě.

INT: Jaká je role Dánska v současném konfliktu mezi Gazou a Izraelem?

SK: Nejprve bychom měli doma zajistit, aby se konflikt nerozšířil do naší společnosti. V Dánsku žijí Židé. Máme také mnoho muslimských přistěhovalců, včetně Palestinců. Měli jsme několik incidentů. A tomu bychom se měli snažit zabránit, protože konflikt by se v Dánsku neměl opakovat. Židé, kteří tam žijí, nebo Palestinci, kteří tam žijí, by neměli být považováni za Židy podporující Netanjahua a Palestince podporující Hamás. Jsou to jednotlivci, kteří jsou dánskými občany jako všichni ostatní. A neměli by se na sebe navzájem dívat jako na nepřátele, ale spíše jako na lidi s odlišnými etnickými kořeny. Takže toto je jeden ze způsobů, jak se snažíme o mír v Dánsku a jak konflikt takříkajíc neimportovat. 

Dánsko je nyní, od 1. ledna, členem Rady bezpečnosti OSN a my budeme v Radě bezpečnosti čestným zprostředkovatelem, budeme naslouchat názorům různých zemí a snažit se prosazovat možná řešení. Vždy bychom však měli... hledat způsoby, jak nalézt shody a společné zájmy, například mír. Takže si myslím, že když se teď zeptáte naší vlády, co může udělat, řekne, stejně jako mnoho jiných evropských zemí, začněme příměřím. Pak si sedněme... Tento konflikt jsme ignorovali možná až příliš mnoho let. Možná by mezinárodní společenství mělo převzít větší zodpovědnost při rozdělování jednotlivých částí, možná také při prosazování staré myšlenky OSN o dvoustátním řešení. 

INT: Řekli byste, že ten z roku 1948 by mohl být nejlepším řešením? 

SK: Nejsem odborník na Blízký východ, takže bych se zdráhal navrhovat řešení. Řekl bych však jen, že vidím roli malých zemí, jako je Dánsko, prostřednictvím spolupráce, jako je EU, a prostřednictvím zemí, což je velká většina v OSN, které chtějí mír v Izraeli, abychom mohli sehrát svou malou konstruktivní roli. A náš premiér řekl, že pokud by došlo k řešení dvou států s nějakým mezinárodním zapojením, například vojsk OSN, pak jsme připraveni se na tom podílet. 

INT: Nemohu s vámi než souhlasit, pane velvyslanče. Nemohu vám dostatečně poděkovat za to, že jste přišel a dal mi příležitost udělat s vámi rozhovor na tolik zajímavých témat. Moc vám děkuji. 

SK: Moc děkuji za pozvání a rád se sem někdy vrátím. Hodně štěstí ve vaší kariéře.