Je název nejnovější monografie z nakladatelství Alexej Anisin, Ph.D., děkan Fakulty mezinárodních vztahů a diplomacie AAU. Je to zároveň třetí kniha profesora Anisina v tomto roce! Na rozdíl od svých dvou předchozích monografií o masových střelbách se tentokrát zaměřuje na etymologii "mechanismů" v teorii společenských věd a bere nás na cestu časem. Počínaje starověkým Řeckem a konče nástupem digitálních technologií v jednadvacátém století představuje sociokulturní nastavení toho, jak se měnilo chápání tohoto pojmu, a zároveň přispívá cennými poznatky do diskuse o povaze, chápání a původu tohoto pojmu.

Z poznámky vydavatele:

Mechanismy se často objevují v přírodních a společenských vědách jako doplněk zákonů a empirických zákonitostí. V posledních desetiletích došlo k rozmachu mechanistických vysvětlení, v nichž filosofové vědy, přírodovědci a sociologové obhajovali, diskutovali a kritizovali používání mechanismů ve svých oborech. S tím, jak intenzita těchto debat vzrostla, zůstává naše chápání historického původu mechanismů neúplné. Z předložených vysvětlení se objevuje tvrzení, že kořeny mechanismů je třeba hledat v mechanické filozofii. Tato kniha ukazuje, že v našem chápání ontologie mechanismů byl přehlédnut důležitý soubor faktorů. Přesunutím pozornosti na dosud neprobádaný terén etymologického a sémantického vývoje pravděpodobně nejpoužívanějšího vědeckého termínu "mechanismus" tento text odhaluje, že původ mechanismů lze spatřovat v představách o sociální kauzalitě, které vznikly v rámci starořecké tragédie a divadla. Vede čtenáře na cestu přes sociokulturní prostředí a změny ve starověkém Řecku, raném křesťanství, Římské říši a středověku, stejně jako přes vzestup vědy a modernity, a končí v naší současné éře digitálních technologií. Kniha tak odhaluje, jak se chápání mechanismů v průběhu času měnilo a vyvíjelo.


Alexej Anisin (Ph.D., vláda, University of Essex), je děkanem a docentem na Fakultě mezinárodních studií a diplomacie. Vedl postdoktorský výzkum na Institutu politologických studií Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se aplikací multimetodologických nástrojů včetně kvantitativních metod, kvalitativní komparativní analýzy a sledování kauzálních procesů na výzkumné otázky týkající se sociálních konfliktů a politického násilí. Specializuje se na srovnávací politiku; politické násilí; masové vraždy; nenásilí. Kvantitativní a kvalitativní metody; booleovské a rozhodovací teoretické modelování.