Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska hovoří na AAU o demokracii a občanské povinnosti

Kiska se na úvod zamyslel nad svou životní cestou a poté se věnoval nepředvídatelnosti života, dichotomii mezi dobrem a zlem a odpovědnosti lidí v privilegovaných pozicích za službu druhým. Tato témata, zakořeněná v pokoře, odolnosti, pravdě a občanské povinnosti, udala tón následující otevřené diskusi.

Jedním z prvních témat, kterému se Kiska v rámci otázek a odpovědí věnoval, byla rostoucí politická polarizace v jeho rodné zemi, kde podle jeho slov roste důvěra veřejnosti v Rusku, kterou odhadl na přibližně 30%, což je podstatně více než v České republice, kde se toto číslo blíží 10-15%. Tento rozdíl přičítá kombinaci několika faktorů, včetně demografického vývoje na venkově a ve městech, politických sdělení a nevyváženého mediálního vyprávění.

Varoval, že zahraniční dezinformační kampaně, zejména ty, které pocházejí z Ruska, nadále představují vážnou hrozbu pro demokratickou soudržnost v zemích, jako je Slovensko. Tyto kampaně podle něj často využívají rozdělení a obav k podkopávání důvěry veřejnosti v instituce a oslabování menších členských států EU zevnitř.

Během otázek a odpovědí se Kiska vracel k hlavnímu tématu: vedoucí pracovník musí mít pevný hodnotový systém, aby byl skutečně prospěšný těm, kterým slouží. V souvislosti s vlastní zkušeností v tomto ohledu na otázku, zda nelituje odmítnutí politické dohody, která by zmírnila politický tlak proti němu, odpověděl jednoznačně a zdůraznil, že některá rozhodnutí musí být zakotvena v principu, zejména když cenou za kompromis je narušení integrity.

Kritizoval tendenci některých politických představitelů upřednostňovat znovuzvolení a vlastní cíle před dlouhodobým blahem svých zemí a lidí, kterým mají sloužit, a označil ji za nebezpečný vzorec, který oslabuje veřejné instituce a podkopává demokracii. Lídři podle něj musí být ochotni sloužit i těm, kteří je nevolili, což je princip, který označil za základní pro demokratické vedení, ale v praxi je příliš často ignorován.

Kiska se zaměřil na širší regionální prostředí a nabídl srovnávací pohled na Slovensko a Českou republiku. Přestože obě země mají společné demokratické základy, upozornil, že nedávná politická trajektorie Slovenska vyvolává obavy z institucionálního úpadku. Varoval, že pokud se prosadí podobné vzorce populistické rétoriky a mediální manipulace, může Česká republika čelit podobným výzvám.

Upozornil také na rostoucí trend stěhování slovenských studentů a odborníků do České republiky za vzděláním a ekonomickými příležitostmi. To je podle něj zároveň odrazem aspirace i frustrace z podmínek v jejich rodné zemi a ukazatelem toho, co musí Slovensko řešit, pokud chce udržet své nejchytřejší mozky.

Kiska vyzval studenty AAU, aby tváří v tvář politickému rozčarování nepovažovali odchod do zahraničí nebo emigraci za jedinou možnost. Spíše zdůraznil, že skutečná změna začíná u jednotlivců, kteří jsou ochotni zůstat, mluvit, účastnit se občanského života a bránit demokratické hodnoty ve svých každodenních rozhovorech, akcích a sítích.

Uznává, že studenti čelí výzvám, když čelí dezinformacím, politické apatii nebo systémové nespravedlnosti. Přesto Kiska tvrdil, že smysluplná změna vyžaduje vytrvalost, trvalé úsilí a morální čistotu, což jsou podle něj vlastnosti, které jsou nezbytné pro obnovení důvěry a obnovu silných demokratických institucí.

Na otázku ohledně slovenské imigrační politiky Kiska ocenil, že země přijala ukrajinské uprchlíky, ale přiznal přetrvávající sociální překážky, včetně rasismu a problémů s integrací. Poukázal také na potřebu posílení veřejných služeb a spravedlivějšího přístupu k příležitostem v celé zemi.

Dále popsal, jak během svého působení ve funkci využil své platformy k tomu, aby upozornil na nedostatky v systému, zejména v parlamentním projevu, který vedl k rezignaci ministra zdravotnictví. I přes omezení výkonné moci ve slovenském systému nabízí podle Kisky prezidentský úřad stále možnost účinného ovlivňování, a to prostřednictvím veřejného zviditelnění, morálního přesvědčování a odvahy vystupovat.

Kiskovy výroky v průběhu jeho přednášky, která předcházela zasedání s otázkami a odpověďmi, poskytly kontext pro osobní přesvědčení, které stojí za jeho veřejným životem. Vyučený inženýr emigroval počátkem 90. let do Spojených států v naději, že své rodině nakonec zajistí lepší život, což se nikdy nenaplnilo. Místo toho tam zůstal rok a půl a pracoval 100 hodin týdně na benzinové pumpě za malý plat, myl podlahy a připravoval jídlo, zatímco jeho rodina zůstala na Slovensku. Zkušenost života v nejistých podmínkách a zmeškání klíčových okamžiků v životě jeho dětí, včetně narození dcery, zanechala trvalé následky.

Po návratu na Slovensko se inspiroval podnikatelským duchem, který zažil ve Spojených státech, a spoluzaložil společnosti Triangel a Quatro, které se zabývají spotřebitelským financováním, dosáhl celostátního úspěchu a v roce 2006 získal ocenění "Manažer roku" na Slovensku. Navzdory svým podnikatelským úspěchům se však Kiska stále více cítil znepokojen sociální nerovností a nesouladem mezi bohatstvím a štěstím.

Tento posun ho přivedl ke spoluzaložení Dobrý Anjel (Dobrý anděl), transparentní nezisková organizace podporující rodiny, které se potýkají s vážnou nemocí a finančními potížemi. Osobně financoval administrativní náklady organizace, aby zajistil, že se každý darovaný cent dostane k adresátům. Podle Kisky šlo o víc než o dobročinnost, byla to morální povinnost využít svůj úspěch ve prospěch druhých.

Nakonec však dospěl k závěru, že samotná filantropie nemůže vyřešit systémovou nespravedlnost, což ho přimělo ke vstupu do politiky. V roce 2014 se stal prvním slovenským prezidentem zvoleným bez předchozí stranické příslušnosti. Jeho funkční období, které trvalo do roku 2019, se vyznačovalo snahou obnovit důvěru veřejnosti ve vládu, podpořit občanská protestní hnutí a zasadit se o transparentnost institucí, a to vše navzdory politickému odporu.

Kiskova návštěva byla součástí probíhajícího cyklu přednášek hostů AAU, jehož cílem je propojit studenty, zaměstnance, fakulty a absolventy s globálními lídry, kteří mají zkušenosti a moudrost z reálného světa. Akce rovněž odrážela širší poslání univerzity: připravit absolventy na smysluplnou službu jako informované, přemýšlivé a eticky založené osobnosti. Jak Kiska jasně uvedl, obrana demokracie není pouze úkolem prezidentů, ale společnou odpovědností všech, kteří jsou ochotni jednat s přesvědčením a odvahou.

Fotografie z akce naleznete zde