Profesor AAU Andrew Giarelli: Konflikt na Ukrajině

Invaze na Ukrajině vedla k útěku občanů ze země do sousedních zemí EU - především do Polska, na Slovensko a do Maďarska. V době psaní tohoto článku již jejich počet přesáhl milion. Profesor AAU Andrew Giarelli, která o tom podává zprávy pro Slovenský divák, anglické vydání Sme, největší slovenský deník, dění na Slovensku sledoval nejpodrobněji a níže přináší svůj pohled na věc.

Co jste jako "noha na zemi" zaznamenal o ukrajinské uprchlické krizi na Slovensku?

Právě jsem se vrátil od teplého jídla po šesti hodinách strávených na pěším hraničním přechodu Vel'ké Slemence a v jeho okolí z Ukrajiny. Teploty jsou nižší než obvykle, těsně kolem nuly Celsia. Nedovedu si představit, jak ženy, děti a staří lidé (jako já) přežívají dny a noci v takovém počasí na některých přechodech. 

První reportáž jsem dělal včera večer na košickém nádraží, kam autobusy přivážejí uprchlíky z Velkých Slemenců a hlavního přechodu pro auta i pěší, Výšného Němce. Pracovníci krajské samosprávy a dobrovolníci řeckokatolické církve vítali příchozí, nabízeli jim jídlo a další nezbytnosti včetně dětských hraček a směrovali je dál: některé do ubytoven a nocleháren poskytnutých krajem, do pokojů darovaných hotely a do bezplatného ubytování v soukromí, jiné do vlaků a autobusů do Bratislavy, Prahy, Polska a jinam. Ti s ukrajinskými pasy mají jízdu zdarma. Pracovníci humanitárních organizací se však zlobí, že mnoha občanům třetích zemí žijícím na Ukrajině je tato výsada odepřena. Zde i na hranicích mi mnozí také řekli, že situace byla zpočátku chaotická, s malou koordinací a organizací mezi různými subjekty, které se snažily pomoci, ale většina se shodla, že se situace zlepšuje. Budou muset, protože téměř jistě jde jen o začátek uprchlické krize, kterou vytvořila ruská vláda.

Dnešní den na hranicích byl srdceryvný a srdceryvný zároveň. Potkal jsem mladého českého makléře, který končil celonoční směnu venku v mrazu, otce a syna z Prahy, kteří měli dva nájemní byty, jež zdarma nabízeli osmi Ukrajincům, a mnoho Slováků včetně policistů a vojáků, kteří těmto rodinám, většinou bez otců a manželů, prokazovali maximální laskavost, když šli posledních 200 metrů od kontrolního stanoviště do venkovního uvítacího centra s teplým jídlem a pitím, toaletami, stany, kde si mohli odpočinout, a personálem, který je směroval k autobusům do Košic a jinam.

Jak se podle vás bude situace s uprchlíky vyvíjet v budoucnu? 
Je téměř jisté, že se to ještě zhorší, než se to zlepší. Za předpokladu, že ruská vláda bude pokračovat v masovém bombardování a ostřelování ukrajinských civilních center, se humanitární pracovníci shodují, že uvidíme mnohem více příchozích v mnohem zoufalejší situaci. To je jen začátek krize, stejně jako je to jen začátek boje Ukrajiny za svobodu.

Co mohou lidé udělat pro to, aby pokračovali v úsilí o pomoc uprchlíkům? 
Pokud žijete v České republice nebo na Slovensku, zvažte, zda přijet na východ a pomoci. Pokud máte volné ubytování, zvažte jeho nabídku. A existuje mnoho dárcovských míst, včetně AAU.

Máte nějaké obecné myšlenky, připomínky nebo něco, o co byste se chtěli podělit s naší komunitou?
Možná se to zdá na první pohled nepodstatné, ale po návratu z Velkých Slemenců do Košic jsem si právě teď dal teplý oběd, jak bylo uvedeno, v tradiční restauraci. Moje jídlo naznačuje multietnický charakter tohoto regionu: klasický slovenský (a český) "slepačí vývar" (kuřecí polévka), "segedínský guláš" na maďarský způsob a horký hrnek "Grzaniec Galicyjski", galicijského polského červeného vína. Tolik humanitárních pracovníků je z řeckokatolické církve, protože to je tradiční náboženství Rusínů, kteří pocházejí ze západní Ukrajiny, jižního Polska a východního Slovenska. Pomáhají Ukrajincům od Lvova přes Kyjev až po Doněck. Všechny tyto slovanské národy a tradice ignorují a překračují státní hranice, ale dělají to zcela jinak než Vladimir Putin. A paradoxně se mu podařilo je všechny proti sobě sjednotit.

At' žije svoboda. Slava Ukraini.

Andrew Giarelli se v neděli 6. března vrátil do Prahy, nicméně uvažuje o brzkém návratu na Slovensko. V současné době působí jako docent na AAU a vedoucí katedry umění, kultury a literatury. V roce 2011 začal na AAU vyučovat nejprve v intenzivních letních kurzech, poté jen podzimní semestry a v roce 2016 na plný úvazek. Ačkoli nyní v Škola humanitních a společenských věd, Andrew začal na bývalé škole žurnalistiky (nyní Žurnalistika, média a výtvarné umění) a stále občas učí a radí studentům žurnalistiky. Od ukončení studia na Yaleově univerzitě v roce 1975 vždy pracoval jako novinář. V poslední době jako novinář na volné noze vytvářel příspěvky pro např. Slovenský divák.

The Slovak Spectator je anglické vydání časopisu MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY, největší slovenský deník. Slovak Spectator, který se zabývá místním zpravodajstvím, kulturou a obchodem, je k dispozici na základě předplatného. Andrew napsal dva články týkající se války, jeden z nich je názorový článek zde a další vyprávění ukrajinských uprchlíků zde.