AAU hostí veřejnou debatu o argentinských ekonomických reformách

Dne 27. března 2025 Anglo-americká univerzita (AAU) ve spolupráci s Institut Strategeo, uspořádal veřejnou debatu o rozsáhlých hospodářských reformách, které v současné době probíhají v Argentině. Akce, která se konala v jedné z ústředních přednáškových síní AAU, přilákala studenty, vyučující, politiky, ekonomy i veřejnost.
Panel moderoval Jan Macháček, prezident Strategeo Institute, a sešli se v něm odborníci na danou problematiku:
- HE Claudio Rozenzweig - velvyslanec Argentiny v České republice
- Jiří Schwarz - ekonom, prezident Anglo-americké univerzity
- Dušan Tříska - ekonom, architekt české kuponové privatizace
- Pavel Kohout - ekonom a poradce, bývalý člen NERVu
- Jan Mládek - ekonom a politik, bývalý ministr průmyslu a obchodu a zemědělství.
Argentina na přelomu

Diskuse se zaměřila na rozsáhlé reformy provedené od inaugurace prezidenta Javiera Milei v prosinci 2023. Argentinská ekonomika, která byla dlouho postižena chronickou inflací, fiskálními deficity a institucionální nestabilitou, nyní prochází rychlou transformací zaměřenou na obnovení makroekonomické stability a podporu růstu.
Panelisté se zabývali hlavními složkami argentinského programu hospodářských reforem: zrušením měnové emise centrální bankou, rozsáhlým snížením vládních výdajů, snahou o dosažení fiskálního přebytku a důrazem na přilákání soukromých a zahraničních investic. Pozornost byla věnována nově přijaté legislativě, která má restrukturalizovat roli argentinské vlády v ekonomice, a to navzdory jejímu menšinovému postavení v obou komorách Kongresu.
Od stabilizace ke strukturálním změnám

Kromě bezprostředního stabilizačního úsilí se debata zabývala širším rozsahem institucionální reformy. Panelisté diskutovali o snižování počtu ministerstev, o rušení regulací v různých odvětvích a o deklarovaném záměru vlády vydávat deregulační předpisy na denní bázi. Reformy se prý dotkly trhů s bydlením, veřejných zakázek, distribuce léků, letectví a internetových služeb, včetně opatření, jako je legalizace satelitního internetu a zrušení státem nařízených nákupních omezení.
Panel rovněž zkoumal změny měnových agregátů, sladění oficiálních a tržních směnných kurzů, posun ke kladným reálným úrokovým sazbám a návrat země k primárnímu fiskálnímu přebytku. Řečníci sice uznali, že bylo dosaženo významného pokroku v kontrole argentinské inflace, která údajně klesla z více než 25% měsíčně na přibližně 2,4%, ale byly vzneseny otázky, zda bude další dezinflace pokračovat a jak může ovlivnit tempo reforem.
Srovnávací úvahy a poučení ze střední Evropy

Panel porovnal argentinské reformy s ekonomickými změnami, které proběhly ve střední a východní Evropě po roce 1989. Ačkoli se účastníci shodli, že institucionální a kulturní kontext se výrazně liší, někteří tvrdili, že argentinská trajektorie odráží minulé snahy o liberalizaci ekonomik, kterým dříve dominoval stát. Řečníci poznamenali, že dřívější latinskoamerické pokusy o stabilizaci se neujaly, což činí současný argentinský případ neobyčejně důsledným.
Diskutovalo se také o tom, jak neformální instituce, kulturní normy a politická historie ovlivňují výsledky reforem. Někteří účastníci panelu upozornili, že i úspěšné politiky mohou čelit dlouhodobému odporu, pokud nezohledňují hluboce zakořeněná společenská očekávání.
Globální důsledky a politické aspekty

Diskuse se stočila k úloze Argentiny na mezinárodní scéně. Několik účastníků diskuse poznamenalo, že Mileiovo prezidentství přitáhlo značnou celosvětovou pozornost příznivců klasického liberalismu a libertariánského myšlení a někteří ho označili za jednu z nejvýraznějších politických osobností tohoto hnutí za poslední desetiletí. Debata uznala, že na rozdíl od nedávné stagnace ekonomicky liberálních politických sil představuje Argentina nyní vzácný a vysoce postavený pokus o uplatnění těchto principů v praxi.
Panelisté se zabývali také vztahem vlády s mezinárodními institucemi, jako je MMF a Světová banka. Přestože varovali před dlouhodobou závislostí na těchto věřitelích, bylo konstatováno, že brzká povolební dohoda Argentiny s MMF posloužila k obnovení důvěryhodnosti a signalizovala změnu politiky vůči mezinárodním trhům. Byly rovněž zkoumány širší důsledky zahraničního dluhu, suverenity a podmíněnosti politiky.
Úloha institucí a veřejné podpory

Ústředním tématem celého večera zůstala trvanlivost reforem. Přestože administrativa nemá parlamentní většinu, účastníci diskuse konstatovali, že klíčové právní předpisy prošly s výraznou podporou, což je považováno za důkaz politické obratnosti i široké podpory veřejnosti. Několikrát byly zmíněny údaje z průzkumů veřejného mínění, které ukazují, že skupiny s nižšími příjmy patří k těm, které nejvíce podporují směřování vlády.
Otázky posluchačů se týkaly toho, zda institucionální kontroly a rovnováhy vydrží, zda deregulace přinese trvalé zisky a co lze udělat pro udržení hospodářské transformace, aniž by došlo k sociálním nepokojům. Byla vznesena otázka dlouhodobého institucionálního rozvoje s odkazem na minulá období centralizace, nestability a korupce v Argentině.
Výhled do budoucna

Mezinárodní společenství nadále pozorně sleduje, jak Argentina prochází obdobím rozsáhlých hospodářských změn. Debata jasně ukázala, že úspěch či neúspěch země může mít trvalé důsledky nejen pro Latinskou Ameriku, ale i pro širší globální diskuse o státních reformách, liberalizaci trhu a politické životaschopnosti ekonomické transformace. Ačkoli se názory lišily, řečníci se shodli na bezprecedentním rozsahu současného reformního programu a na důležitosti pochopení jeho vývoje.
Další díl série
AAU a Strategeo Institute budou pokračovat ve spolupráci nadcházející diskusí na vysoké úrovni o budoucnosti transatlantických vztahů. Na této akci se bude zkoumat vyvíjející se dynamika mezi Evropou a Spojenými státy a budou se řešit témata, jako je východní křídlo NATO, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, obchodní napětí a protekcionismus a to, zda společné hodnoty stále tvoří základ transatlantické spolupráce, nebo zda jsou tyto vztahy stále více určovány pouze strategickými zájmy.
Další podrobnosti naleznete zde.
Další fotografie z akce v Argentině naleznete zde zde.
Minulé články o spolupráci AAU a Strategeo:
Institut Strategeo, který založil bývalý disident Jan Macháček s cílem prosazovat hodnoty klasického evropského liberalismu, se zaměřuje mimo jiné na oblasti geopolitiky, diplomacie, bezpečnosti, ekonomiky, energetiky a mezinárodního obchodu. Podporou dialogu mezi vedoucími představiteli politického, ekonomického a mediálního sektoru usiluje Strategeo o řešení nejpalčivějších evropských problémů a o poskytování schůdných řešení.
Anglo-americká univerzita (AAU) je vysoká škola se sídlem v Praze. Byla založena v roce 1990 a dnes nabízí řadu bakalářských a magisterských studijních programů na třech školách inspirovaných tradicemi britského a amerického akademického prostředí. AAU, akreditovaná americkými i českými akreditačními orgány, je rozmanitá, se studenty z více než 80 zemí a kulturou, která oceňuje kritické myšlení, efektivní komunikaci a osobní transformaci.